DOBROVOLNICTVÍ V KENI

17. 12. 2013 8:21

Ráda bych se s Vámi podělila o zážitek, který ovlivnil  směr mého života......

AFRIKA - byl můj celoživotní sen a stále jsem čekala na svoji příležitost, kdy bych mohla pomáhat ubohým dětem a zážít největší chudobu.... i když to musí znít zvláštně, vnímala jsem tenhle zážitek jako prostředek ke změně svého přístupu na život....

Když jsem byla v 2. ročníku VOŠ, pocítila jsem, že teď je ta správná chvíle....Napsala jsem různým organizacím, též jsem oslovila i různé řády...ale jediný řád, který se mi ozval téměř hned, byli Obláti http://www.oblati.cz/oblati/Uvod.html.

Hned na prvním setkání se mi P. Tomáš Vyhnálek zeptal, kam bych chtěla jet a na jak dlouho !!! Byla jsem zaskočena touto otázkou..Nevěřila jsem tomu, že by to bylo tak jednoduché.....nepřemýšlela jsem nad zemí, kam bych chtěla jet.. tak jsem řekla TŘEBA KENYA....i když jsem o této zemi nic nevěděla....domluvili jsme se, že bych jela na tři měsíce, abych nemusela přerušit školu. :)

Po měsíci jsme byli čyřčlená skupina, která se připravovala na velké dobrodružství....Později jsme byli pouze tři - já a dva moji kamarádi, s kterými jsem chodila na pravidelné očkování a duchovně se připravovala...

V červnu 2013 jsme letěli do Keni! Přistáli v hlavním městě Nairobi...kde na nás čekal jeden z oblátů žijící v Keni, skrze něj jsme v noci dorazili do našeho krásného sirotčince Lady of Grace. Čekala na nás už Mama Rita (vedoucí sirotčince), která nás s úsměvem a radostí přivítala...Uvědomila jsem si, že tenhle sirotčinec je netypický v počtu dívek žijící zde...  180 dívek (pouze zdravé děti) od 3 - 17 let.

Děti na počátku byli opatrné a možná stydlivé....ale v pravou chvíli jsem s dětmi strávila neuvěřitelné chvíle a cítila mezi námi krásné přátelství...Hodně jsme si spolu povídali, hráli hry, chodili do školy..to nejdůležitější ale bylo DÁT JIM LÁSKU ....po které žíznili.

Děti byli duchovně na vysoké úrovni, modlili se neustále - ráno, před vyučováním, před jídlem, odpoledne někdy růženec a večer v kapli (zpěvy chval byli za doprovody bubnů). Byli mou inspirací v modlitbě a v pilnosti v učení. Jejich sen je něco v život dokázat a somozřejmě mít lepší život. Ale děti jsou děti a taky občas zlobily. Zpozorovala jsem zde šikanu a děti občas kradly.


Čas uběhl velmi rychle a mnozí děti mě považovaly za jejich ,, náhradní maminku"...
Loučení s dětmi bylo to nejtěžší, co jsem kdy musela udělat a prožít....Den před odjezdem připravily pro nás slavnostní mši svatou, na kterém děti tancovaly...jak dojemné to bylo....neobešli jsme se bez slz lásky...zvlášť jedná dívka - Damaris, která každé ráno a večer na mě čekala, abych ji mohla obejmout a být s ní....jednou mě naplnila kapse od bundy růžemi s krásným RŮŽENCEM...který snad  sama ani neměla. Při loučení s touto dívkou jsem s uvědomila, že na tomto místě nechávám i kus svého srdce....

Nechali jsme dětem své oblečení a ještě pár drobností a jeli jsme do Nairobi. Na tomto místě jsme zůstali přes noc a následující den vyrazili směr Vatamu, kde jsou nejkrásnější pláže...NÁDHERA...Bůh nás odměnil  krásnými tři dny u krásného moře...

Další naše cesta měla směřovat do Mombasy....ale měli jsme problém....neměli jsme tam kde přespat...do Mambasy se cestuje místní dopravou- Matatu..vedle mě si chtěl sednout jeden černoch..a velice o to stál..přišlo mi to zvláštní a doufala jsem, že si vedle mě sedne někdo jiný ..V průběhu toho dění jsem s všimla citátu z Bible nalepený na skle u řidiče ...své cesty svěř Hospodinu, on Tě povede na Tvých cestách.
... 
tak se i stalo. Přišla sympatická mladá muslimka, která se s dotyčným mužem hádala o místo vedle mě....nakonec to ona  vyhrála ..během cesty jsem se dala s ní do rozhovoru (anglicky) a já ji nastínila, že jedeme stejným směrem, ale nemáme, kde přepat...ona mi pouze řekla....počkej vše zařídím...NEUVĚŘITELNÉ...muslimka - Mulky zajistila nejlevnější hotel v blízkosti jejího domu (pro kamarády) a já měla tu čest spát v její rodině....!!!!! Strávilli jsme s nimi krásný následující den....

Další dny byli strávené v Nairobi a v navštívením projektů sponzorované Obláty...Spnila jsem si další svůj sen. A to bylo navštívení slumů...nejchudší částí měst, kam se odstěhují rodiny z důvodu najít lepší práci....většinou ji nenajdou a oni stráví zbytek svého života zde....
Ve slumech je přibližně 80% nemocných AIDS a vyskytují se zde další nemoci..též je zde cekově hodně sirotků, kteří se zde putulují. ..když jsem vkročila do těchto míst....přišlo mi, že  lidé jsou smířeni s chudobou a nepřijde jim to už něco zvláštního...hrála zde hudba, v uličkách slumů někdy byl malý obchůdek s pečivem a s jiným zbožím. Jsou  zde i základní školy a mnoho neziskových oraganzací a řádů, kteří zde pomáhají...
 

Po slumech jsme putovali ve větších skupinkách, protože to nebylo úplně bezpečné....když jsme navštívili nějakou rodinu, oni nás mile a přátelsky přívítali a chtěli nám vždy něco dát....i když byli tak chudí...hodně mě dojímala jejich otevřenost a srdnatost....modlili jsme s nimi...a občas jim něco dali ( peníze, oblečení, sladkost)....vše co jsme udělali byla jen kapka v moři....dá se říct že téměř nic...proto chci vzdát obdiv těm, kteří zde pracují a vidí tu chudobu a cítí to utrpení....ale věřím i radost :)


Poslední dny v Keni jsme strávili v domě přátel Oblátů....V těch dnech byl zde terorismus v obchodním centru...když vše začalo byli jsme na mši svaté...jak Bůh nás chránil....mohlo nás též napadnout vydat se na nákupy do obch. centra, kde  stříleli muslimové ze Somálska - sekta al- Šabáb ( zemřelo hodně lidí...zvlášť lidi jiného vyznání).
Cítila jem velkou Boží ochranu a lásku panny Marie...které jsem svou cestu svěřila...

Musím říct, že naše cesta do Keni byl JEDEN VELKÝ ZÁZRAK.
Nejenže nás Obláti podpořili a finančně zajistili, pomáhali mi přátelé z různých farností...ale hodně lidí nás podpořilo modlitbou..
Největší DÍK patří mým přátelům, kteří se mnou jeli - František Novotný, Matěj Hrubý, ale i  rodině, která vždy stála při mě a podporovala mě..

A děkuji i Vám všem,  kteří jste otevření k těmto dobrovolných činnostem nebo se dokonce chcete účastnit dobrovolné činnosti kdekoliv na světě. Je to velký dar. Ale nejen pro ty ubohé, kterým dáte svůj čas a lásku....ale především pro Vás....oni naplní Vaše srdce a dá další směr....

 

PS:Pokud byste měli možnost, prosím o  jakoukoliv podporu pro děti ze sirotčince Lady of Grace či na projekty oblátů (např. ve slumech)....stačí mě kontaktovat na signalech či na e- mail: [email protected] a můžeme se domluvit.:)

Děkuji

 

 

 

Zobrazeno 3429×

Komentáře

Petra Petulla Urbanová

krása :) dojemně a citlivě napsáno, díky Hani :)

helouš

Hani, úžasnééééé =0).

Zobrazit 12 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková