Nesmíme se bát a otevřít se. Otevřít ty nejtajnější oblasti naší osobnosti přesladkým radostem, které UTĚŠITEL dává tak rád na znamení toho, že je nám od Otce dán novým způsobem, skrze JEŽÍŠOVI PROBODENÉ RUCE.
Bůh má právo na vůni z květin, které zasel. Prosí Tě o jedinou květinu. Dej mu svoji zahradu. Jestliže se srdce, tělo i duch rozevřou společně, pak to, co je v nás tak často rozděleno, se konečně smíří v lásce, která je světlem a která by nebyla láskou, kdyby nebyla světlem. Proto je tak důležité po vylití Ducha svatého ,,studovat teologii", tedy celým svým rozumem, žíznicím po porozumění, prohlubovat, co nám bylo dáno zažít v srdci.
Vidět ve světle, co nám bylo dáno v lásce. A činit tak ,, NA KOLENOU", této církve, které svěřil Bůh tajemství svého srdce, zvláště ve škole těch, kdo mají mezi svatými charisma vyučování.
Při této myšlence si uvědomím, že se bojíme dát Ježíši celé své srdce. Dáme mu pouze jednu květinu, která je nikdy i dána z nutnosti než z lásky. ´Ježíš musí být v tomto směru velmi pokorný a skromný. Je neuvěřitelný, že stále na nás čeká. :)
Můj Ježíši, miluji Tě,miluji svou Matku církev !
To je moc, moc pěkné. Myslela jsem, že jsem od Terezky možná slyšela i "všechno", ale tuto myšlenku neznám:)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.